Ani po 15 minutách názov článku nevymyslím

8. května 2013 v 23:37 | Meggie |  Poem


Nepamätám si presne tú chvíľu.
Len ju cítim a usmievam sa.
Objal ma, pobozkal ma.
Povedal mi ako ma má rád.
Usmial sa a donútil usmiať sa aj mňa.
Povedal niečo smiešne.
Niečo, čomu by sa druhý nesmial.

Bol smutný, bol zúfalý a ja som nechcela...
Chcela som sa znovu smiať a zdieľať s ním svoj čas.
On už asi nechce...
Neviem...

S ním je všetko spojené.
Neplačem, iba trpím a falošne sa zabávam.
Všetky melódie opisujú moje city k nemu.
Náš príbeh...
Bez konca.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Chicago Chicago | 9. května 2013 v 12:12 | Reagovat

Vymyslet název k něčemu takovýmu je asi těžký, ani se ti nedivím. Po přečtení mě ale napadlo, že bych tomu možná dala název z posledního řádku - Bez konca... Každopádně se mi to moc líbilo. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama